Optimismus a obezřetnost
Na konci minulé dekády se začaly kupit předpovědi a výhledy ukazující na blížící se krizi. Občas s odkazem na zpomalování odvětví automotive nebo poukazováním na slabší výsledky důležitých obchodních partnerů. Dost často ale také proto, že růst trval už podezřele dlouho a sílilo přesvědčení, že „něco už prostě přijít musí“. Krize nakonec opravdu přišla, ale z velmi nečekaného zdroje. O to těžší bylo na ni po všech stránkách reagovat.
Podobnou analogii ukazují i vybrané výsledky letošní české CEO Survey: V otázce největších hrozeb pro byznys o desítky procent poskočily inflace, ceny surovin, ceny energií a bezpečnost dodavatelského řetězce. Rizika, o kterých se dřív téměř nemluvilo, čistě proto, že nepůsobily problémy významné části firem. Na úplně rekordní hodnotu se dostala obava z nedostatku lidí.
Přesto dnes vnímám atmosféru podobně jako ve svém vzpomínkovém úvodu. Ovšem s opačným znaménkem. Jakási pandemická oblačnost na byznyse, ale i na všem ostatním, leží už tak dlouho, že podle mnohých už musí přijít zlepšení. A opět to můžeme opírat o fundament - o aktuální pozitivní zprávy z oblasti medicíny, nebo o vybrané ekonomické ukazatele, které naznačují odražení ode dna. A v neposlední řadě o optimismus jako takový. O zkušenost, že špatná období netrvají věčně.
V řeči čísel je to následovně: Celkem 79 % českých ředitelů v letošním CEO Survey uvedlo, že očekává růst výnosů svých firem. To je o osm procentních bodů víc než v loňském roce. A je to dokonce i o čtyři procentní body víc než v roce 2019, kdy ještě akronym COVID-19 nikdo neznal.
Ať už je vám bližší pečlivě zvažovat rizika, nebo optimisticky vyhlížet zlepšení, věřím, že pro vás budou výsledky CEO Survey 2022 zajímavým a inspirativním čtením.
„
Že firmy očekávají i přes veškeré nejistoty v tomto roce růst svých výnosů, je výborná zpráva. Vzhledem k tomu, že historicky za posledních deset let tento ukazatel v našich výzkumech silně koreloval s reálným děním v ekonomice, považuji tento výsledek za velmi povzbuzující. Jsem toho názoru, že to má reálné opodstatnění: V ekonomice je hodně peněz, stále funguje odložená spotřeba nebo se výhledově zlepšuje index zátěže dodavatelského řetězce. A také je fakt, že jsme se s pandemií už naučili žít a fungovat. Já osobně se například na začátku bál, že nám jeden náhodný nakažený kolega zavře firmu. Teď se pravidelně testujeme, zachytáváme a izolujeme nakažené, ale fungujeme dál.
Jiří
Moser
řídící partner PwC Česká republika
„
Dobrým ukazatelem kondice ekonomiky jsou firemní transakce neboli fúze a akvizice. Ty se v prvních pandemických měsících v podstatě zastavily a na nějakou dobu zamrzly. S tím, jak se celá společnost naučila v nové situaci lépe orientovat, se trh opět rozjel. A navíc posílený o odložené transakce, investory s přebytečnými úsporami a další povzbuzující faktory. To vygradovalo v tak obrovský boom, jaký za dvacet let v oboru nepamatuju. Inflace, dodávky nebo ceny energií v závislosti na oboru samozřejmě situaci komplikují. Ale všechny strany si s tím prozatím dovedou poradit. Navíc se ukázalo, že (post)pandemická krize není typově ekonomická krize, ve smyslu toho, co jsme byli tímto termínem zvyklí označovat.
Miroslav Bratrych
partner PwC Česká republika,
leader divize Deals v regionu CEE
„
Automatizace a digitalizace je dnes vyloženě nutnost k tomu, aby firma zůstala relevantní a přežila. A dnešní situace, kdy jsou schopní lidé na trhu velmi vzácní, to ještě zdůrazňuje. Lidé totiž chtějí dělat práci, která jim dává smysl, a to zpravidla manuální a jednoduché úkony nejsou. Ty už mají být dávno automatizovány, včetně například oblasti finanční funkce. Zároveň ale firma nemůže investovat jen do technologií, ale musí se také výrazně soustředit na rozvoj týmů, které s technologiemi budou pracovat. Dlouhodobě úspěšná se ukazuje být pouze tzv. citizen-led transformation, tedy změna vycházející zevnitř týmu, nikoli zeshora.
Olga Cilečková
partnerka PwC Česká republika,
leader Digital Adaptive Organisation
„
Meziroční výsledky ukazují v zájmu o problematiku ESG mezi českými řediteli posun. To vidíme i v praxi: Větší české firmy už problematiku řeší, protože jinak by měly ztížený přístup ke kapitálu. Ty vlastněné ze zahraničí jsou proaktivní, ty menší a lokální se chovají spíše oportunisticky. Často je totiž snaha o klimatickou neutralitu a zabránění oteplování vnímána jako něco nařízené shora, navíc „z Bruselu“. Od Západu se lišíme v tom, že u nás zatím není tak silný tlak zespodu – od zákazníků nebo voličů. Důsledkem toho je, že úplně nejvíc zaostává český stát, a to i za srovnatelnými zeměmi z regionu. Nemáme ani vytyčený vlastní klimatický závazek a pořádnou strategii, takže ani nápady, jak tyto příležitosti využít v náš prospěch. Doufejme, že toto se s novou vládou teď změní.
Jan Brázda
partner PwC Česká republika, leader pro oblast ESG
Témata probíraná v CEO Survey mají každý rok výraznou odezvu v médiích a zesilují tedy hlas respondentů - generálních ředitelů českých firem - ve společenské diskuzi. Platí to i tentokrát, kdy média už před publikací hlavních výsledků zaujaly názory českých CEOs na volby, inflaci nebo aktuální hrozby, stejně jako v lednu publikovaná globální verze CEO Survey.
CEO Survey je unikátní soubor dat a analýz, který ukazuje, jak se na svět dívají přední představitelé významných firem. Tedy ti, jejichž názory a rozhodnutí do značné míry formují národní i globální ekonomiku, respektive celkový vývoj společnosti a její schopnost řešit problémy. Průzkum a následná studie řeší jak tradiční ekonomické otázky tvořící souvislou časovou řadu, tak i aktuální témata. Globální síť PwC letos publikovala 25. průzkum názorů generálních ředitelů, česká verze tento rok vznikla potřinácté. Sběr dat probíhal v listopadu a prosinci 2021 a do průzkumu se zapojilo 185 generálních ředitelů českých firem. Globálního CEO Survey se letos zúčastnilo 4 446 ředitelek a ředitelů z celého světa.